Jdi na obsah Jdi na menu
 


18. 8. 2015

Zahradní slavnost 2015

Na zahradní slavnost ve Třech Sekerách se snažím každoročně přijet. Ani letošek nebyl výjimkou. Pokaždé doufám, že uvidím tváře starých známých, že ve vzpomínkách oživíme společně prožité zážitky. I když mé očekávání nebývá naplněno stoprocentně, přece jen pár „pamětníků“ se vždy objeví. Vždy přemýšlím čím to je, že v den, kterému bylo do vínku dáno, že má být sousedským setkáním lidí žijících na Třísekersku, lidí kteří mají jedno společné a to vztah k téhle vsi, která má tak zvláštní jméno Tři Sekery. Vím, že příznivců obce je řada, vím že rodáci se rozprchli do různých koutů chebského okresu, do různých míst v republice i v zahraničí. Že nás „přespolňáků“ přijede jen hrstka, je pochopitelné, ale mrzí mne, že se na slavnosti ukáže tak málo místních (je pravda, že já už ty místní moc neznám, ale vím, že tam nebyli). Největším lákadlem se pak stává večerní koncert, na který přijedou spíš posluchači ze širšího okolí než domácí.1p8012511.jpg

Vím, že letos se starostce bortil jeden plán za druhým a musela i trochu improvizovat, za celkové zvládnutí ji tedy určitě patří dík. Letošní slavnost byla, díky rekonstrukci školní kuchyně, ochuzena o tradiční raut, o okamžik kdy všichni s napětím sledovali přípravu stolu plného dobrot nevšedních chutí a netradičních úprav. Chuťové buňky byly ošizeny, ale ostatní smysly si přišly na své. V kostele měl výstavu fotografií pan Milan Uxa, všechny fotky byly pořízeny v okolí Tří Seker, od všech návštěvníků jsem slyšela chválu. Výstavu pak podkreslily a doplnily šansonové melodie v podání Petry Hapkové, pro většinu z nás asi neznáme zpěvačky. 2.jpgAni starostka přesně nevěděla, co může očekávat, původně byl pozvaný jiný interpret. Za sebe mohu říct, že koncert to byl úžasný. Pak bylo na programu divadlo pro děti, tady musela starostka skutečně improvizovat, protože protagonistka původně pozvaného divadélka skončila po úrazu v nemocnici, náhradu se naštěstí podařilo sehnat a myslím, že se děti bavily. Tím odpolední program skončil a tady je myslím trochu kámen úrazu, proč nepřicházejí místní, asi jim to přijde jako ztráta času, sedět na školní zahradě (zaplatit vstup), utrácet za občerstvení u stánků (když doma je to vyjde levněji) a čekat na koncert skupiny (kterou vlastně ani poslouchat nechtějí?). Nevím. Zkuste v komentářích sdělit svůj názor.

Neodpustím si ještě jedno kritické slovo (i když nemůžu sama posoudit). Týká se hygienického vybavení na slavnosti. Já si radši odběhnu domů k bratrovi, který bydlí nedaleko, ale tuhle možnost nemá každý. Takže dvě základní výtky:

- chyběla voda – většina lidí si chce alespoň trochu opláchnout ruce, možná by to vyřešila nějaká přistavená cisterna s vodou.

- večer byla tma – na těchto místech rádi vidíme „do čeho jdem“

p8012558.jpgZa tmy jsem ještě jednou šla do večerního kostela, takhle ho moc neznám. Byla jsem tam sama, mohla přemýšlet o svých starostech i radostech. A taky jsem fotila – čelní barevná okna, během dne prosvítá světlo, teď je za nimi tma a fotky mají najednou úplně jiný nádech. A pak venku jsme pozorovala kostel a rozsvícenými okny a zapadajícím sluncem – námět pro pana Uxu, určitě by to byla krásná fotka, já tam měla spoustu rušivých prvků, ale třeba se mi jednou poštěstí.

p8012563a.jpgVečerního koncertu U2 REVITAL, jsem se už účastnit nechtěla, ale člověk míní a život mění. Domů jsem odcházela až po poslední skladbě s tím, že závěrečný ohňostroj oželím, do půlnoci se mi čekat nechtělo. Nakonec jsem viděla i ten, protože malá Anetka nechtěla usnout a šli jsme se s ní to ozářené nebe pozorovat :-). Ale pak už pro mě opravdu letošní zahradní slavnost skončila.

 

Náhledy fotografií ze složky Zahradní slavnost 2015

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář