Jdi na obsah Jdi na menu
 


25. 7. 2010

Kostel čtrnácti sv. pomocníků

Založení kostela 

Císař Josef II. povolil stavbu kostela ve Třech Sekerách a svůj záměr potvrdil dopisem ze dne 10. 2. 1787. Nedlouho poté do obce přišel první katolický farář. Byl jím Wenzel Seeling. Byl ubytovaný u Antona Lenze v domě čp. 11 v Tachovských Třech Sekerách. K domu patřila velká stodola a v té se konaly první bohoslužby. 13. března 1787 byl farář Seeling slavnostně uveden do úřadu. Pod novou farnost patřily Kynžvartské i Tachovské Tři Sekery, všechny Hutě, Slatina, Krásné, Sekerské Chalupy a Jedlová. Teď scházelo „jen“ postavit kostel. Ale kde? O stavbě kostela museli rozhodnout sami obyvatelé obce. Sekerští dlouho váhali. O stavbu kostela projevili zájem obyvatelé Chodovské Hutě a už typovali vhodný pozemek. To vylekalo Sekerské. Obyvatelé Tachovských Tří Seker se rozhodli, že kostel postaví ze svých prostředků. Nejprve začali se stavbou fary. V roce 1787 byla fara postavena a farář Seeling se do ní mohl přestěhovat i s kaplanem Russem. V roce 1787 byla započato i se stavbou kostela, stavba ale byla v roce 1788 přerušena. Díky intervenci faráře Seelinga který se vydal s prosbami do Prahy, byl kostel v roce 1790 dostavěn a v témže roce vysvěcen. Věž kostela byla postavena v letech 1807 – 1809.

Obrazek

Louka, na které stávala stodola Wenzela Seelinga, zde se konala první bohoslužba ve Třech Sekerách. V pozadí budova fary.

Vybavení kostela

Kostel byl vybaven inventářem ze zrušeného paulánského kláštera ve Světcích (zrušil jej císař Josef II.). Z paulánského kláštera ve světcích byl do Tři Seker převezen hlavní oltář. Ten ve zdejším kostele sloužil až do roku 1860, kdy byl nahrazen oltářem novým. Ze Světců byla také převezena kazatelna a sochy čtrnácti sv. pomocníků v nouzi, těm byl zdejší kostel zasvěcen.

Obrazek

Pohled na kostel během rekonstrukce r. 2010.

Varhany

Čtrnácti rejstříkové varhany v třísekerském kostele pocházejí z 19. století a postavil je plzeňský varhanář Jakub Finger. Po druhé sv. válce měly být varhany opraveny. Za tím účelem byly rozebrány na jednotlivé díly. K rekonstrukci však nedošlo.

Barevná okna po obou stranách hlavního oltáře nechal v roce 1932 zhotovitObrazek Spolek katolických žen a dívek. Okna vyrobila firma Fritz Lucke z Jablonce n. Nisou. Na jednom okně je vyobrazena sv. Alžběta na druhém sv. Matka Anna. Dnešní podoba oken pochází z r. 1979.

Hodiny

První věžní hodiny věnoval kostelu Abdreas Lanzendörf (občan ze Tří Seker). V roce 1883 byly v kostele instalovány hodiny nové, ty vyrobil hodinář Leopold Plesnivý (v roce 1882 vyrobil např. hodinový stroj pro kostel v Lubenci). Zbytky původních hodin zůstaly v kostele dodnes. V současnosti měří čas v kostele již třetí hodinový stroj. Hodiny z roku 1882 by měly být umístěny v minimuzeu ve Třech Sekerách.

Zvony

Do třísekerského kostela byl pravděpodobně dovezen i jeden zvon z paulánského kláštera ve Světcích. Zvon vážil 10 metrických centů. V roce 1822 velký zvon praskl. V roce 1831 byly z původního zvonu ulity dva menší zvony. V roce 1917 byly zvony použity k válečným účelům, stejně jako v roce 1942. Obrazek

Jízdárna ve Světcích

Po roce 1945 ubylo v obci katolických věřících. Do Tři Seker přišli reemigranti ze Slezska a ti byli evangelického vyznání. Katoličtí věřící byli především z rodin, které se přistěhovaly ze Slovenska. To byli hlavně obyvatelé z Chodovské Hutě. Ti ale postupně vesnici opouštěli. Ve třísekerské farnosti ubývalo katolických věřících nejen odchodem katolicky smýšlejících obyvatel, ale i politickým působením v období „socialismu“. Jak ubývali věřící, začal pustnout i kostel. Naštěstí nedošlo k jeho úplné devastaci, jako se to stalo v jiných místech. V osmdesátých letech byl kostel rekonstruován. Obrazek

Fotografie z období 1955 - 1960

I v současné době probíhá oprava kostela. 7. srpna 2010 se uskuteční slavnostní znovuotevření kostela. Fotografie z rekontruce kostela na stránkách obce: http://www.trisekery.cz/rekonstrukce-kostela/gs-3503/p1=2340

Zdroj: Zdeněk Buchtele, Richard Švandrlík: Tři Sekery v historii a dnes

http://turista.tachov-mesto.cz/

http://www.hamelika.cz/

Foto: Marie Lárová, Bedřich Podhajský, archiv Marta Novotná