Jdi na obsah Jdi na menu
 


30. 11. 2015

Výstava k 70. výročí dosídlení Třísekerska

cerny.jpg

Po skončení 2. světové války se do vesnic na Třísekersku začali pozvolna stěhovat čeští obyvatelé. Mezi prvními byli členové finanční stráže, někteří zde „jen“ sloužili, jiní si obec zvolili i jako místo trvalého bydliště. K těm patřili manželé Emil a Marie Fischerovi. Emil Fischer sloužil u finanční stráže, Marie Fischerová přišla spolu s manželem Emilem již 3. 6. 1945. Usídlili se v domě čp. 106 bývalých Kynžvartských Tří Seker. Marie Fischerová byla jmenována řídící učitelkou místní školy.2-3a-mladi.jpg

V září a říjnu přicházely další rodiny dosídlenců z českého vnitrozemí, jednalo se o benešovsko a Prahu. Největší skupina dosídlenců přišla v druhé polovině listopadu 1945. Do Československa se vrátili reemigranti z českých osad v Dolní Slezsku, z území které patřilo do roku 1945 Prusku a na základě Postupimské dohody připadlo území Polsku. Ve vsi Husinec, která byla založena roku 1759 českými nekatolíky, a vesnicích Horní, Dolní a Střední Poděbrady převážně žili potomci českých emigrantů, kteří z Čech odešli v roce 1742. Po politických i státoprávních změnách v roce 1945 dostali potomci Čechů možnost k návratu do Československa. img_0011.jpgPo mnoha složitých jednáních byl 19. listopadu 1945 v časných ranních hodinách vypraven ze Střelína vlak s 650 reemigranty. Velká část reemigratnů zamířila do obcí Třísekerska. Došlo tak k paradoxní situaci, kdy původní obyvatele pohraničí nahradili dosídlenci, kteří přišli z německého území, chodili do německých škol, muži bojovali na německých frontách, český jazyk ovládali jen hovorově ve svérázném dialektu. Jen řada příjmení (Beneš, Brouček, Cuchal, Černý, Hanuš, Javůrek, Líbal, Novák, Podhajský, Pospíšil, Utíkal…) napovídala český původ. Slezští reemigranti se zabydleli ve Třech Sekerách, Tachovské Huti a Krásném.

Během roku 1946 přicházeli další významné skupiny dosídlenců ze Slovenska. Velkou část tvořili obyvatelé středoslovenského Čierneho Balogu, pak z obce Zazrivá i dalších části Slovenska. Ti se stěhovali hlavně do Chodovské a Plánské Hutě. V roce 1947 se ještě přistěhovalo (na Kamenec a do Tři Seker) několik reemigrantských rodin z Rumunska. obrazek00011a.jpg

V životě obcí Třísekerska se odrazil i politický vývoj Československa. Obydlí v pohraničním pásmu byla zbourána, neobydlené a opuštěné domy ve vsi také. V obcích bylo minimum pracovních příležitostí, lidé odcházeli jinam, obyvatel v obcích ubývalo. Ve vsi se takřka nestavělo, až po roce 1989 začaly přibývat nové domy.

Ve dnech 14. a 15. listopadu se v kostele Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi, školní jídelně a muzeu Bouda konala výstava k 70. výročí dosídlení Třísekerska. Podstatná část byla věnována návratu reemigrantů ze Slezska.img_0004.jpg