Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. 11. 2009

Odkud přišli ...

 Proč reemigranti

Po bitvě na Bílé Hoře (8. 11. 1620) došlo v českých zemích k násilné katolizaci jejích obyvatel. Kdo nepřešel ke katolické církvi, byl pronásledován. Řada českých poddaných zůstávala nekatolická. Nekatolíci se scházeli na tajných shromážděních. Za to byli vrchností pronásledováni a tvrdě trestáni. V roce 1732 došlo na opočenském panství k povstání nekatolíků, kteří žádali vrchnost o náboženskou svobodu. Povstání bylo potlačeno a úsilí o násilnou katolizaci bylo zvýšeno. Lidé za účast na setkáních nekatolíků byli trestáni žalářováním a tvrdou robotou. Nekatolíky v jejich víře podporovali predikanti, kteří přicházeli především ze Sazka. Byl to například Jan Liberda, český kazatel z berlínského Rixdorfu (zde se usídlila část českých exulantů). Liberda chodil do Čech na tajná nekatolická setkání.

V roce 1740 po smrti císaře Karla VI. propukla válka o rakouské dědictví. To sice připadlo Marii Terezii, ale to ji bylo některými panovníky upíráno. 16. 12. 1740 napadl Ferdinad II. Slezsko. V následujícím roce pronikla pruská vojska až do Čech. Řada nekatolíků, kteří v tu dobu byli pro svou víru vězněni, byli na příkaz pruských vojáků osvobozeni. Ferdinad II. nabídl nekatolíkům náboženskou svobodu v právě dobitém Slezsku. Tam jim v českých exulantských koloniích chtěl postavit kostely a školu. Měli se vystěhovat svobodně pod ochranou jeho vojska. Kazatel Jan Liberda byl těmto snahám nápomocen. Emigrantům měly být vystaveny pasy pruských rektrutů. Aby byli poznáni, měli být viditelně označeni červenými šátky kolem krku, tak jako je nosili pruští rektruti. Mnozí poddání se toho báli, nechtěli být skutečně odvedeni do armády. Jedinou zárukou, že se tak nestane, pro ně bylo slovo kazatele Liberdy. Nenávist českých obyvatel vůči pruské armádě, se obracela proti exulantům, ti byli považováni za zrádce a kolaboranty. V roce 1742 odešla velká vlna českých nekatolíků do pruského Slezska s nadějí svobodného vyznání a vírou, že najdou nový domov. Exulanti byli shromažďováni v městečku Münstenberg. Možnosti založení vlastní české kolonie se dočkali až v roce 1749. I díky úsilí kazatele Blanického, který sháněl finanční prostředky na zakoupení půdy pro exulanty. 30. dubna 1749 byla podepsána kupní smlouva s městem Střelín, 20. května 1749 dostali exulanti povolení k založení české kolonie Husinec. Později vznikly další české vesnice – Dolní, Horní a Prostřední Poděbrady a další.

Královská koncese zaručovala českým kolonistům náboženskou svobodu, muži nemuseli chodit na vojnu, kázání v kostele a výuka ve škole byly v českém jazyce. Počátkem 19. století začala sílit snaha úředníků o prosazení německého jazyka do husinecké školy i pro kázání v husineckém kostele. Ačkoli husinečtí občané tomuto nátlaku dlouho odolávali, bylo v roce 1873 s konečnou platností nařízeno vyučování v německém jazyce. Husinečtí občané stále požadovali, aby měli faráře, který bude umět česky, při kázáních zpívali písně z českých zpěvníků. Ale i zde byl nátlak úřadů o vytlačení českého jazyka stále větší. 10. března 1915 bylo konzistoří vydán zákaz používání cizojazyčných zpěvníků. Od srpna 1929 bylo každé druhé kázání německé. 11. února 1937 bylo jméno obce Husinec změněno na německé – Friedrichstein. Přesto český jazyk husinečtí udržovali stále, i když čeština byla spíš archaická.

 

Obce na střelínsku byly po skončení II. světové války značně poničené. Obyvatelé se pustili do obnovy svých poničených domovů, které po skončení války připadly Polsku a polské úřady začaly oblast dosidlovat polskými občany. Krajem se začaly šířit zprávy o možnosti návratu do země předků pro české exulanty. To vyvolávalo nejistotu a diskusi, zda mají čeští exulanti této nabídky využít. Několik husineckých Čechů se vypravilo do Prahy, kde jednali s úřady o možnostech reemigrace. Byli připraveny soupisy Čechů, kteří se chtěli vrátit do Čech.

V listopadu 1945 odjel transport českých reemigrantů do Čech. Ve Třech Sekerách  přibylo okolo 160 rodin českých reemigrantů ze Střelínska.

 

Náhledy fotografií ze složky Polský Husinec ...