Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. 12. 2009

Přání k narozeninám

Tento měsíc oslaví 94. narozeniny paní učitelka Marie Fischerová. Paní učitelka, která neodmyslitelně patří ke škole ve Třech Sekerách. Do Tří Seker přišla v červnu roku 1945. Vzpomínala jak ve vsi potkala příslušníky americké armády, nejvíce ji zaujal černoch, kterého tam viděla.

Po roce 1945 byla jmenovaná první českou učitelkou ve Třech. Na této škole učila nepřetržitě až do svého odchodu do důchodu. Ale ani v důchodovém věku svou školu neopustila, ještě často suplovala za ostatní učitele.

I když dnes již paní učitelku sužují různé neduhy a nemoci, je to stále vitální paní, která se stále zajímá o život v obci. Nezapomíná na své bývalé žáky a má radost, když děti, které učila, se k ní hlásí.

Ve škole při vyučování byla přísná, vyžadovala poslušnost, chtěla ať si plníme své úkoly. Tehdy, když mě v 5. třídě učila, mě ani ve snu nenapadlo, jak k ní budu mít v budoucnu blízko. A nejen já, ale i řada jejich dalších „dětí“. Začalo to někdy v období našeho dospívání. Slavili jsme tenkrát společně v klubovně Silvestr. Rodičům jsem slíbila, že hned po půlnoci přijdu domů. Nevím, koho tenkrát napadlo: „Půjdeme popřát společně paní učitelce.“ A šli jsme. Krátce po půlnoci jsme zazvonili u vrátek. Paní učitelka nás s jejím typickým úsměvem přivítala a pozvala dál. Bylo nás dost, skoro jsme se k nim nevešli, ale vznikla z toho tradice. Po několik let (než jsme se rozprchli do různých končin republiky) patřilo naše první novoroční přání paní učitelce.

I teď, když přijedu do Tří Seker se snažím ji navštívit (samozřejmě se to někdy nepodaří). Vždy je o čem vyprávět. Moc si vážím i toho, že před lety byla paní učitelka na návštěvě i u nás ve Dvoře Králové.

Chtěla bych poděkovat i rodině Guzylaků, která paní učitelku „adoptovala“ a snaží se jí pomáhat s tím, na co už paní učitelka nestačí, že jí nabídla přístřeší, aby nemusela být (hlavně v zimě) ve svém domě sama.

Paní učitelko, všechno nejlepší. Hodně zdraví, hodně vitality, hodně hodných lidí kolem Vás.