Jdi na obsah Jdi na menu
 


25. 5. 2013

Šestajovice - zaplatili za ně nejvíc

 

Polohap4148131.jpg

Vesnice se 175 obyvateli, leží asi 6 km východně od Jaroměře. Nachází se na levém břehu Metuje v nadmořské výšce 274 m.

Původ názvu obce není znám. Jedna varianta praví, že v místě bylo šest stavení, proto Šestajovice. Bývalý kronikář obce pan Jaroslav Hojný, se přikláněl k názoru, že je to podle jakéhosi vladyky Šestaje. V minulosti byl užíván také název Šestovice.

Historieestajo-1a.jpg

První písemná zmínka o obce je z roku 1450 v souvislostí s tvrzí v nedaleké Veselici. Kronikář Hojný se ve své kronice zmiňuje o popelnicích – dvou nádobách, které byly náhodně vykopány u domu čp. 64. Jedna byla zcela rozbita, druhá se zachovala a měla být v majetku pana Rydly z Nahořan. Současný osud mi není znám. V roce 1495 Zbyněk Buchovec z Buchova prodal Šestajovice Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy a na Lichtenburku, hejtmanu království českého. V roce 1636 přešel majetek Trčků na rod Colloredo. Roku 1640 krajinu sužovali švédští vojáci, obce musely platit za vydržování vojska.p5228536.jpg

V roce 1651 bylo v Šestajovicích 47 rodin, a to 19 sedláků, 9 zahradníků, 5 chalupníků, 13 podruhů a 1 mlynář, celkem 237 obyvatel. Již v tomto soupise je zmiňován sedlák Martin Javůrek, rychtářem je Jiřík Žák – zahradník (půlláník). Na listině z roku 1665 je podepsán jako rychtář Jiřík Šala, mezi konšely je zmíněn Martin Javůrek.

Projevy náboženské nespokojenosti se datují již od příchodu rodu Colloredo na opočenský zámek. Ačkoli Rudolf Trčka z Lípy se synem Adamem Ermandem konvertoval ke katolictví, byl vůči nekatolíkům tolerantní. V roce 1651 se v Šestajovicích nepřihlásil z celkového počtu 275 obyvatel ani jeden ke katolické víře, u 137 byla naděje na obrácení se na víru. Přes úsilí vrchnosti a jezuitských kněží, přes nucené přistoupení ke katolické víře, zůstávala v kraji stále velká skupina nekatolíků. Jejich přesvědčení bylo podporováno i ze zahraniční, kde byly tištěny české nekatolické knihy, odkud přicházeli predikanté, kteří vedli nekalotická kázání.

Opočenská bouře 1732p5228537.jpg

Duší protikatolického hnutí byl Martin Touc (Tauc?) kantor z Meziříčí. K aktivním účastníkům patřili i bratři Jan a Václav Javůrek ze Šestajovic. Ti přinesli z Berlína dopis od Jana Liberdy. Nekatolíci měli v úmyslu žádat vrchnost o umožnění nekatolických kázání a chtěli, aby kázání byla v české řeči. 16. září 1732 předala delegace z Jeníkovic na opočenském zámku své požadavky písemně. Žádost byla podána jménem 500 příznivců protikatolického hnutí. 17. září 1732 došly na Opočno znepokojující zprávy z Jílovic, kde byla celá obec na straně nového náboženství. Téhož dne došly regentu na Opočně 2 dopisy s udáním na nekatolíky od šestajovického rychtáře Jana Duška. Hrabě Colloredo žádal o rychlou pomoc do Hradce Králové. Téhož dne bylo na Opočno vysláno 7 setnin pěchoty a 1 setnina dragounů, které měly 18. a 19. září ve vší tichosti vtrhnout do označených vesnic. Doprovázet je měl jezuitský misionář P. Firmus.

Časový pořad událostí, jak je krátce a suše líčí úřední zpráva opočenská“

- 18. září 1732 vtáhla jedna setnina do Opočna, jedna do Meziříčí a jedna do Rohenic. Do ostatních vesnic bylo umístěno jen několik vojáků: v Šestajovicích 6, ve Slavětíně 12, v Králové Lhotě 4, v Jeníkovicích 4.

- Téhož dne 18. září 1732 přijel krajský hejtman Voračický na Opočno, aby vedl vyšetřování. Ve stejný den přišli dva sedláci ze Slavětína a tři z Meziříčí na zámek, aby vysvobodili čtyři Slavětínské sedláky a jednu ženu, byli však chyceni a uvězněni.

- 19. září prohledávali vojáci příbytky a konfiskovali nekatolické knihy. Na Opočno bylo přivedeno a uvězněno 60 mužů.

- 20. a 21. září bylo pochytáno a uvězněno dalších 106 osob, a poněvadž vězení na Opočně nestačila, bylo posláno 36 vězňů do Králové Hradce.

- 21. září přijeli dva vyšetřující komisaři.

- 22. září byli vězňové vyslýcháni.

- 11. října vyslechli komisaři v Novém Městě, později ve Smiřicích: 32 hlavních vůdců, kteří byli následně uvězněni v okolních městech: do Hradce 8, do Jaroměře 6, do Králové Dvora 2, do Bydžova 6, do Jičína 6, do Trutnova 4.

- 6. listopadu byly 3 setniny vojska z města Opočna a z vesnic odvolány.p4148147.jpg

Javůrkové

Ze Šestajovic bylo uvězněno 33 osob mezi nimi oba bratři Jan a Václav Javůrek. Janovi a Václavovi bylo kladeno za vinu: „Tito jsou dva bratři, u kterých přes 1.000 osob zdejších i cizích poddaných se srotilo, jim Jan předního pěvce přivedl a odevzdal, jehož od prince náčelníka k potřebě dostali. Ten druhý ale (Václav), jak se všeobecně povídá, do Branibor pro příznivý ochranný list měl odejíti, a odtamtud dopis přinesl, který celé té chátře přečten byl.“ Obce musely náklady za své uvězněné občany uhradit, Šestajovice za 33 uvězněných uhradily 280 zlatých, z toho Jan a Václav je stáli 50 zlatých – zaplatili za ně největší sumu.

Bratři Javůrkové se dostali i do písně, která byla složena příznivci katolictví. Píseň má 23 slok, uvádím jen sloky ve kterých jsou Jan a Václav zmiňováni:

U Krištofa v Šestovicích drželi jsme zpívání. Jan Javůrek to uslyšel, přišel ku pomáhání. Machovec z chaloupky běží, u Mezlockejch „harfa“ leží, poďte zpívat bratří brzy, ochotně poďte brzy.

Mnoho sester se tam sešlo, jaké bylo zpívání, když jest Javůrek povídal, že on dobré noviny jim nese od pana otce, že chce kázat na louce, dost prostranné a široké u vesnice Mezdříče.

Slavětínský mlynář slyšíc o tom jich shromáždění, ihned všechny knihy sebral, přišel jim k pomáhání, mezi ně byl jest přivítán, předním místem darován. Proto jemu dali primát, aby začínal zpívat.

Však ale brzy jest dostal záplatu od zpívání, neb byl vzat na nové místo (Nové Město) a vsazen do vězení, se vším zbožím byl vyhozen, musil býti mlýna prázden, sám si ustrojil tu lázeň, proč jest on bejval blázen?

Lukáš Piksa nám čet z bible, to u Javůrka v síni. Jan Javůrek dotvrzoval, že jest to pravda, co v ní, řka. Toť jsou slova Kristova, však byly zfalšována, to od Martina Luthera do bible přilepena.

 

Jan a Václav Javůrkové, Jan Němeček, Anna Čechovská byli odsouzení „vykonávati povinnou práci pánům bez časového omezení.“

V roce 1742 odešli Jan i Václav do Münstenbergu, nějaký čas pobývali v Chechlově, pak přišli do Husince. Odtud se jejich potomci v roce 1945 vrátili zpět do Čech - do Tří Seker.

Zdroj: kronika obce Šestajovice

Poděkování patři starostovi obce Jaroslavovi Cejnarovi

Foto: M. Lárová

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář