Jdi na obsah Jdi na menu
 


20. 3. 2015

Každý by si měl vysadit svou alej ….

p8020932.jpg

Nejdříve musím zdůvodnit své delší odmlčení v psaní na stránkách. Je to dáno především mou pracovní vytížeností a s tím úzce souvisí chybějící inspirace i motivace ke psaní. Procházela jsem obdobím, kdy jsem se sama sebe ptala, jestli to co je na mých www stránkách zveřejněno, někomu p1011093.jpgpřináší užitek, inspiraci, nové poznatky ….. Přemýšlela jsem zda čas i finanční prostředky, které vkládám do tvorby stránek, jsou dobrou investicí a jestli není na čase tuhle kapitolu uzavřít. Je zajímavé že vždy, když se do mé mysli vloudí podobné pochybnosti, se něco stane – přijde odezva většinou z míst, odkud bych ji nejméně čekala. Tentokrát to byla zpětná vazba hned z několika různých oblastí, které jsou na stránkách p4087782.jpgzmiňovány. O to víc všem za jejich reakce i zájem děkuji i za to „nakopnutí“ k další činnosti.

Nejvíc mě aktivoval obsah jedno z meilů, ve kterém se autor zamýšlel nad kvalitou a účelovostí výsadby stromů podél nových cest i údržby zeleně v obci obecně. K tomu co a jakým způsobem se vysazuje i k následné péči o zeleň, p6217276.jpgmá řadu připomínek. Nedovedu posoudit jejich objektivitu a ani se teď tomu nechci věnovat, ale pokusím se v budoucnu otevřít diskusi na toto téma. Dovolila jsem si použít od autora z jeho e-mailu jednu větu do názvu tohoto příspěvku: „Každý by si měl vysadit svou alej...“ - i když já bych se možná spokojila jen s jedním stromem. A teď nemám na mysli strom fyzicky ale obrazně. Každý z nás by měl zanechat p8020904.jpgpo sobě nějakou stopu, něco coby ty co přijdou po nás potěšilo. Třeba v parném létě příjemný stín mohutného stromu nebo zpěv ptáků v jeho korunách, no a pak cosi přistane od těch ptáků na novém vyleštěném autě zaparkovaném pod stromem. A hned je po radosti. Kdoví ví. Ale není to jen o stromech, je to i stavbách, parcích, vynálezech, umění nebo jen o zdánlivě obyčejných věcech, které nám s odstupem času p1010299.jpgpřipadají zvláštní, jedinečné, neobyčejné, o lidských osudech viděných v širších souvislostech. Ano každý z nás zanechává nějaký otisk, někdy je mohutný do očí bijící jindy sotva znatelný dotyk malíčku, z některých máme radost a potěší na duši, jiné nás zlostí, provokují a je i dost takových, které přímo ubližují. Život byl, je i bude pestrý a mnohotvárný. Vím, že p1010318.jpgv Sekerách je celá řada těch, za kterými je vidět i cítit kus dobré práce, ale i takových, kteří doma v křesle přesně ví, jak by to mělo být správně nebo v horším případě se z křesla zvednou a jdou to upravit k obrazu svému, tedy lehce poničit. Ale to už se dostávám někam jinam. Dnes to povídání mělo být asi hlavně o mě, o mém lenošení a snad i o dalších aktivitách. Ráda se p1010878.jpgdívám kolem sebe, objevuji možná už objevené, hledám otisky, stromy i aleje… A s jarem snad přijde větší chuť do práce :-)

 

Foto: M. Lárová