Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. 8. 2013

Prázdniny

 

p8111689.jpgPravidelným návštěvníkům těchto stránek asi postrádají mé sobotní příspěvky. Letošní léto nestíhám! Sešlo se nějak hodně jiných povinností a událostí a na tyhle stránky nezbyl čas. Aktivit bylo opravdu hodně: oslavy šedesátin mého manžela Bohouše, rodinné setkání na Slatině, svatba v rodině, Zahradní slavnost ve Třech Sekerách ….. ani jeden víkend jsem neměla volný. A teď týdenní aktivní odpočinek v Nízkém Jeseníku, u břehu řeky Moravice, v areálu rekreačního střediska U brodu. Už několik let jezdíme na dovolené s partou kamarádů (letos nás bylo 26). Jezdíme do různých koutů České republiky: Šumava, Vysočina, Beskydy, letos Jeseníky. Nevím proč si vybíráme tyhle kopcovité terény! Bereme s sebou kola a každý rok si říkáme, že ten další rok by už mohly být roviny, ale opět skončíme v kopcích. Hned první den jsem se zařadila do nejslabší skupiny DDP: děti – důchodci – pes. Měli jsme předsevzetí, že budeme jezdit nejkratší trasy, nejsnazší terény, žádná velká zátěž.

p8132238.jpgV neděli jsme se vydali na náš první výlet. Cíl větrné mlýny v okolí. Z místa, kde jsme byli ubytovaní, vedly dvě cesty – každá do strmého kopce. Je to první den, jsme plni síly a víme, že dojezd zpět bude z kopce. S tímhle vědomím jsme ten krpál statečně vyšlapali. Kružberk, Litultovice, Jakartovice, Mikolajovice – krkolomné názvy obcí. Ráz krajiny stále stejný vyšlapeme do kopce, pak sjezd a znovu šlapeme vzhůru. I k větrným mlýnům musíme na kopec. První byl devastovaný, druhý procházel renovací a průvodcem byl majitel mlýna, mlýn patřil již jeho prapředkům. Před tím jsme ještě zajeli do arboreta u Nového Dvora. Celkový počet kilometrů, které jsme ten den najeli = 57. Dost krutý začátek – vyčítali jsme si. A ty dvě silné skupiny najeli podstatně méně!

p8120072.jpgV pondělí nenecháváme nic náhodě! Rozhodujeme se pro koupání. Na kolech pojedeme (jak jinak stoupáme stále vzhůru) k rybníku Balaton, tam se budeme slunit a pak návrat zpět. Vyjíždíme druhou cestou, stoupáme přes Zálužné a Nové Těchanovice do Vítkova a odtud krátký sjezd a jsme u Balatonu, ale kde je to slibované slunce. Sedíme na terase v kempu, osvěžujeme se tekutinami a díváme se na prázdný rybník. Rozhodneme se, že tady poobědváme a k našemu překvapení, nás čeká solidní kuchyně. Už se chystáme k odjezdu a najednou nás začnou hřát sluneční paprsky a vybízet, abychom se přece jen v rybníku smočili. Neodolali jsme. Voda byla příjemná a čistá. Osvěženi vyjíždíme k Čermné ve Slezsku, chceme jet kolem lomu. Míjíme břidlicovou haldu, upouštíme od našeho úmyslu zajet až do Budišova a zabočujeme na turistickou modrou. Typická lesní cesta, někde lehce sjízdná, někde kola vedeme, ale na to jsme byli připraveni. Najednou modrá odbočuje prudce doleva, sráz k potoku, za ním kopřivy. Stojíme nahoře, máme to dát, zvládneme přenést vozík, který je za jedním z kol a jaká nás čeká cesta dál? Studování mapy, hudrování dámské části výpravy. Padlo rozhodnutí, že budeme pokračovat po lesní cestě. Někdy jedeme, jindy kolo vedeme a jsme zvědaví, kam nás cesta dovede. Z lesa se dostáváme u obce Svatoňovice. Ještě nás čeká několik výjezdů do kopce a závěrečný sjezd z Kružberku. Naše skupina opět najela nejvíc kilometrů.

p8132040.jpgV úterý opouštíme pedály kola, nasedáme do aut a jedeme na přehradu Slezská Harta, tam máme domluvenou exkurzi. Procházíme vrchní i spodní část přehrady, procházíme jednou z dolních chodeb. Na oběd jedeme do rybárny na pstruhy, to byla pochoutka. Další den se s Bohoušem vydáváme na samostatný výlet. Jedeme k přehradě Kružberk, část levé strany objedeme, pak se vydáváme ke zřícenině hradu Vildštejn. Stoupáme turistickou červenou, občas kolo přenášíme – a to jsme chtěli nenáročnou trasu. Z hradu se toho moc nedochovalo, zbytky zříceniny byly vyhozeny do povětří po roce 1945. Opět po turistické míříme k Budišovu nad Budišovkou, tady se snažíme najít místo, kde bychom se najedli. Restaurace se zahrádkou však tady nejsou k mání. Unaveni nasedáme na kola a nejkratší cestou míříme k Mokřinkám.

p8152482.jpgČtvrtek je dnem sportovním, hrajeme volejbal, kroket, petangue... prostě lenošíme. Odpoledne zamíříme ke starému břidlicovému lomu u Zálužné, doufáme, že najdeme lom s jezírkem. U jednoho z otevřených vchodů do štoly na nás dýchne chlad, obcházíme ještě několik vchodů do štol, ale vlézt se neopovažujeme. Trochu zklamáni se vracíme do Zálužné, v místní hospůdce se osvěžíme a míříme k Moravici, kterou chceme přebrodit. Vcházím do řeky jako první, připravuji foťák a škodolibě mířím na ostatní a mírnou nadějí, že někdo v řece skončí. Tuhle škodolibou radost nikdo mě ani ostatním nedopřál.

p8130093.jpgPátek znova na kola, míříme na Velké Sedlo u Kružberku, kousek kolem přehrady, zpět na Velké Sedlo, najíst se chceme v Davidově mlýně. Komerce, která tady na nás dýchá nás odhání pryč, naštěstí je nedaleko restaurace Sklípek. Tady je klid i příjemná obsluha, dobré jídlo. Všem chutnalo, posíláme pochvalu kuchaři, chceme platit, obsluha nám nese podnos Horalek, ty dostáváme jako pozornost podniku. Spokojeně vyšlapeme poslední kopec letošní dovolené, sjíždíme do Janských Koupelí a odtud domů. Já s Ivou ještě jednou brodíme řeku, v Zálužné objevujeme krásnou břidličnou haldu. Obdivujeme haldu i zapadající slunce. Oslovuje nás neznámý člověk. Co tu děláme, co hledáme. Vyklubal se z něj nadšenec vznikající naučné stezky o břidlici. Seznamuje nás s panem Zahnašem předsedou občanského sdružení, které si dalo za cíl vytvoření stezky. Slovo dalo slovo, na druhý den si domlouváme malou břidličnou exkurzi. Naučná stezka se otevírá sice až v září, ale pokud se chcete to těchto míst vydat, obraťte se na někoho z občanského sdružení, určitě vás rádi provedou. p8162939.jpg

Po týdnu dovolené odjíždíme unaveni, ale spokojeni. Poznali jsme opět jedno z krásných míst v Čechách.