Jdi na obsah Jdi na menu
 


12. 4. 2009

Škola a česká menšina v obci v období let 1926 – 1939

 Škola a česká menšina v obci v období 1926 - 1939

Vyučování v září roku 1926 začalo s 19 dětmi, na konci školního roku 1926/27 bylo v české škole 13 dětí. Převážnou část žáků české školy tvořily děti českých úředníků působících v obci. Byly to především děti příslušníků finanční stráže, četnictva a zaměstnanců lesní správy.  Postupně jak děti českých rodičů dospívaly a opuštěly českou školu nebo se rodiče odstěhovali z obce, převažovaly v české škole děti z německých rodin.

S blížícím se rokem 1939 vzrůstal odpor rodičů německých dětí k české škole. V září 1939 začalo vyučování v české škole s 5 žáky.

Volba první místní školní rady

22. ledna 1928 byla ustavena první česká místní školní rada.

Členy byli zvoleni:

1. Karel Kozler - železničář ze Tří Seker K. č. 91

2. Tomáš Fišer - soustružník z Plánského Hutě č. 23

Náhradníci:

1. Florian Košnař - výpomocný dělník na dráze, Krásné č. 46

2. František Pöhsl - malíř pokojů, Tachovská Huť č. 82

Reprezentační ples

Obrazek15. února 1936 se konal v obci první ryze český ples. Sál, ve kterém byl ples pořádán, byl vyzdobený v národních barvách. Místní Němci v ten den uspořádali henleinovskou schůzi, tím chtěli snížit návštěvnost českého plesu. To se jim nepodařilo, na ples přišli samozřejmě Češi ze širokého okolí, ale přišel téměř stejný počet Němců.

 

Ukončení vyučování v české škole v roce 1938

Citace z kroniky české školy ve Třech Sekerách:

Nový školní rok 1938 - 39 začal vlastně až 9. září 1938, kdy se dostavil na školu nový správce Stanislav Tvrdík z Kutné Hory, ustanovený výborem Ústřední matice školské. Česká škola ve Třech Sekerách přestala býti školou státní a stala se matiční. Dokud se nedostavil nový správce, zastupovala jej praktikantka z Mar. Lázní. Školu navštěvovalo pouze 5 žáků, z nich jeden byl ze Schöntálu a jeden z Tach. Schmelctálu.

V novém školním roce se ve škole mnoho neučilo. Vlastní vyučování začalo 9. září 1938. Avšak již třetího dne po řeči kancléře Hitlera bylo v obci veliké pobouření. Ordnéři a stoupenci SdP uspořádali lampionový průvod a vyvěsili ho prapory s hákovými kříži. Když četníci zařídili jejich odstranění, obyvatelstvo tak učinilo, ale ještě téhož dne v poledne vyvěsilo prapor na kostelní věži a zpívalo německou hymnu před školou. Četnictvo pro slabý počet nesnažilo se toto vzbouření potlačiti. Všichni čeští lidé uchýlili se na četnickou stanici, která čekala posilu. Nemohla se jí však dovolati, protože telefonní vedení bylo přerušeno. Z inspektorátu v Chebu došly zatím zprávy, že nemůže-li četnictvo ochrániti školu, aby bylo vyučování přerušeno a úřední knihy vzaty do bezpečí. Správa školy to vzala na vědomí, a oznámila to výboru Ústř. matice školské, která jej proto přeložila do Čes. Radiměře u Poličky na matič. školu, kde bylo mnoho žáků a učitel byl povolán na vojenské cvičení. Proto uzavřel správce školy školu, odevzdal klíče na četnické stanici. Odešel dne 29. září 1938. Ještě téhož dne se ztratil z chodby budovy školní obraz Komenského. Česká škola se totiž nalézala v budově německé školy a chodba byla snadno každému přístupná. Správce oznámil ztrátu na četnické stanici, která však v té věci nemohla ničeho učiniti, neboť měla na starosti jiné věci. Svůj odchod oznámil správce školy inspektorátu československých škol do Chebu.