Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. 5. 2009

Zmínka o škole v Lohhäuseru

Spor o rušení německých škol

Na jednání 14. 6. 1922 vystoupil poslanec Schollich proti rušení německých škol v Čechách. Nelíbilo se mu, že jsou rušeny německé školy, ve kterých je méně než 40 žáků, ale české školy s malým počtem žáků rušeny nejsou, naopak jejich činnost je státem podporována. To mu následně vyvpracel ministr Škrobár a mimo jiné zmínil německou školu na Slatině, která zůstává zachována přes malý počet žáků (v té době 14 dětí).

Krátká citace projevu Schollicha

Přistupujeme k debatě a uděluji slovo prvnímu řečníku zapsanému, jímž je pan posl. dr. Schollich.

Posl. dr. Schollich (německy): Dámy a pánové! Vítám příležitost, která nám byla poskytnuta přijetím naléhavé interpelace, že můžeme v této sněmovně zas jednou přímo a důrazně promluviti o potlačování německého školství. Již několikrát jsme měli příležitost o tom mluviti, avšak řečnická lhůta byla vždycky, právě tak jako i dnes, neobyčejně omezena. Vždycky jsme dostávali jakoby náhubek, musili jsme choditi žebrat o několik minut řečnické lhůty. …..

Je nesmírně smutné, že ve vlasti Komenského je nutno mluviti o boji o školu, je smutné, poznáváme-li ze skutečnosti, jak se český národ vzdálil od ideálů a snah tohoto muže. Boj proti německému školství sahá zpět až k založení státu, kdy zuřil bezmezný šovinismus, kdy i v německých obcích byly Národní výbory neomezenými pány. Avšak tomu rozumím a chápu to, že se tehdy staly přehmaty, mohu je snad omluviti prvním opojením vítězů, ale domnívám se, že bylo povinností vlády, aby tyto nespravedlnosti zase napravila, přehmaty odčinila, zkrátka, aby tyto přehmaty ještě nepotvrzovala. Ale stal se pravý opak. Vláda šla touto cestou, kterou nastoupila, dále až do dnešního dne, bez ohledu na to, kdo byl v čele ministerstva, a to proto, poněvadž úředníci v ministerstvech zůstali tíž, úředníci, kteří byli po převratu vybíráni hlavně ze strany národně demokratické. ….

Účelem boje vedeného proti naší škole jest zničení výborně uspořádaného, dobře vyvinutého německého školství. Německý národ má býti sražen se své kulturní výše, jeho mládež má býti tělesně a duševně zmrzačena.....


Reakce ministra Škrobára, který zdůvodňoval rušení škol, zároveň uvedl, že ne všechny německé školy se ruší a jako příklad uvedl právě školu na Slatině

Opět citace:

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): K slovu se přihlásil pan ministr dr. Šrobár. Dávám mu slovo.


…..dovoluji si slavné sněmovně sděliti toto: Zemský správní výbor, jakožto hlavní vydržovatel škol, zasílá již od roku 1919 a zaslal tudíž také počátkem tohoto školního roku jednak návrhy na zrušení jednotřídních škol, jednak návrhy na zmenšení počtu tříd. Návrhy zemského správního výboru zakládají se na průměrném výsledku zápisů za poslední 3 leta. Návrhy své učinil zemský výbor správní z důvodů finančních, neboť v poslední době osobní náklad na národní školství vzrostl neobyčejně, v Čechách na 597 milionů korun ročně. Ke konkretním návrhům zemského výboru správního musel předseda zemské školní rady zaujmouti stanovisko a o nich rozhodnouti. ….

 

Naproti tomu nebyly zrušeny německé školy pro velkou vzdálenost sousední školy neb neschůdnost cesty, ač mají méně než 20 dětí. Na příklad Kohling (okres Falknov) 17 dětí, expositura Grün (okres Falknov) 17 dětí, Ulmbach (okres Chomůtov) 20 dětí, Lohhäuser (okres Mar. Lázně) 14 dětí, expositura Witting (okres Děčín) 10 dětí, Bezděčice (okres Dubá) 19 dětí, Tachov (okres Dubá) 20 dětí, Vrchové (okres Dubá) 20 dětí, expositura Wilhelmstal (okres Vrchlabí) 15 dětí.

Čerpáno ze stránek Poslanecké sněmovny, celý zápis schůze zde: http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/146schuz/s146003.htm