Jdi na obsah Jdi na menu
 


24. 5. 2010

Číslování domů

Z historie číslování domů

Domy se původně označovaly jmény lidí, kteří v nich žili (U Jandery) nebo profesí (U mlynáře, U mlýna). Ve městech se využívalo pojmenování budov podle snadno zapamatovatelných znamení (U tří housliček – dům, kde žili houslaři). Označování domů čísly popisnými bylo uzákoněno v roce 1770. K tomu se váže pověst: Kočí, který vezl Marii Terezii ve Vídni do určitého domu, marně hledal patřičné domovní znamení. Bloudili Vídní dlouhou dobu. V hlavě císařovny ze zrodil nápad: „Já ty domy očísluju!“

6. února 1770 vyšel zákon o číslování domů. První číslování probíhalo za pomoci vojska, od podzimu 1770 do roku 1771. Stavení byla čísly doslova popisována (proto čísla popisná), číslo bylo napsáno křídou na vrata nebo dveře nebo bylo namalováno na omítku. Někde byly používány dřevěné, plechové nebo keramické tabulky s čísly. Domy měly být číslovány v přirozeném sledu, jak se obcí procházelo, obvykle po směru hodinových ručiček. Začínalo se zpravidla prvními domy při cestě, odkud obvykle přijížděla vrchnost. Často se začínalo významnou budovou (panské sídlo, fara, nejbohatší sedlák....). Ve městech byly domy od prvního číslování ještě několikrát přečíslovány. Na vesnicích zůstala většinou původně přidělená čísla. Některé stavby jsou již od dob Marie Terezie z číslování vyjmuty. Jsou to například církevní stavby tj. kostely a kaple, dále neobývané věže či vodárenské stavby.

Dvě samostatné obce - Kynžvartské a Tachovské Tři Sekery

Dnešní obec Tři Sekery tvoří dvě, původně samostatné, obce – Kynžvartské Tři Sekery a Tachovské Tři Sekery. Kynžvartské Tři Sekery spadaly pod správu kynžvartského zámku a Tachovské Tři Sekery patřily pánům z tachovského hradu. Každá obec měla svou vlastní správu, tedy i vlastní číslování domů. K administrativnímu sloučení došlo až v roce 1939. Počátkem šedesátých let došlo k přečíslování domů o celé obci a byla odstraněna duplicita čísel. Vraťme se tedy ke starému číslování. Budeme předpokládat, že čísla přidělená při prvním číslování se nezměnila.

Kynžvartské Tři Sekery

Cesta od kynžvartského zámku do Tří Seker vede od Krásného. Z toho směru jsou očíslovány první domy. Číslo 1 = první stavení po levé straně při vjezdu do vesnice. Dále čísla pokračují po levé straně až po číslo 14. Další čísla patří stavením okolo rybníku (u Pechů). Řada čísel pak pokračuje zpáteční cestou zpět směrem ke kynžvartskému zámku. Až po číslo popisné 45 tvoří přímou linii. ObrazekČíslo 47 je již včleněno mezi domy čp. 29 a 30, můžeme tedy vyloučit, že zde bylo již v roce 1770. Podle Tereziánského katastru z r. 1757 měly Kynžvartské Tři Sekery 37 poddaných (18 domkařů, 9 zahradníků, 6 chalupníků a 4 hospodáře), v roce 1654 bylo v Kynžvartských Třech Sekerách 14 poddaných – 6 sedláků, 4 zahradníci a 4 domkaři.

První domy vytvářejí dvě seskupení. První skupina domů: čp. 3 - 9 a 26 – 29, druhá skupina je kolem rybníčku u Pechů. Můžeme se domnívat, že tento rybník je zde už od dávných dob a patří k nejstarším v obci.


Tachovské Tři Sekery

Sled čísel v Tachovských Třech Sekerách je odlišný oproti Kynžvartským Třem Sekerám. V Kynžvartských Sekerách jsou domy číslovány nejprve po jedné straně cesty, potom po druhé. V Tachovských Třech Sekerách jsou číslovány domy po obou stranách cesty současně, tak jak se vesnicí prochází. První číslo domu je opět prvním stavením při cestě, odkud přijížděla vrchnost. Dnes tato cesta patří k vedlejším, vede k místnímu hřbitovu, ale je pravděpodobné že v minulosti to byla „hlavní cesta“ pro tachovské úředníky. Obrazek Domy jsou očíslovány průběžně po obou stranách cesty. Důvodem tohoto postupu bylo asi to, že úředníci se nevraceli stejnou cestou, ale pokračovali dál asi na Kamenec. Zajímavé je, že domy čp. 14 – 21 byly postaveny u samé hranice sousedního Kynžvartského panství. Při prvním číslování stálo v Tachovských Třech Sekerách maximálně 21 stavení, čp. 22 (budova současného obecního úřadu) je mimo přímou linii číslování. Podle Tereziánského katastru z roku 1757 byla v Tachovských Třech Sekerách jedna mědárna, jeden mlýn o dvou kolech s pilou, 3 mlýny o jednom kole z toho dva s pilou.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/ - číslování domů

Zdeněk Buchtele, Richard Švandrlík: Tři Sekery v historii a dnes