Jaké nástroje horníci používali? Ve 14. století se používala k ražení kladívka a mláta. Ruda byla přepravována různými dřevěnými nádobami, začaly se využívat různé trakaře a kolečka. Ve 14. století jsou zaváděny různé jednoduché stroje například vrátky. Voda se vynášela v měších z volské kůže. Jsou konstruována vodní kola. Začala se používat dřevěná výztuž. V 16. století se báňská technika zdokonaluje. Používají se důlní vozíky, žentoury, čerpací stroje, pumpy. Do důlního díla je vytesán terasovitý sestup ve skále, nebo je používán žebřík, nebo horníci do šachty sjíždějí po kůži. Voda se čerpala četkovými čerpadly (na kole byly připevněny četky – kožené vaky). Ke třídění rudy je využívána voda, zemina se plaví v jednoduchých příkopech. Rudy se přebíraly, roztloukaly, drtily ve stoupách, mlely, pražily a pálily. Pražení je důležitou etapou pro následnou výrobu kovů. Pražilo se v pražných jámách nebo v pražných pecích. Ve šmelctálech (hutích) v okolí Tří Seker se vytěžená ruda zpracovává tak, aby byla zbavena všech nežádoucích přísad, které by zhoršovali kvalitu hutních výrobků. Cílem zpracování bylo oddělit jalovinu, rozdělit rudu podle velikosti zrn. K mletí se využívalo různých typů mlýnů: kolové – opatřené dvěma i více otočnými koly, mlýny kyvadlové, prstencové, kulové atd. Důležitou součástí důlního díla byly odvětrávací jámy. Tah větru byl regulován větrnými dvířky. Důlní prostory byly zaplavovány vodou, která byla čerpána pomocí čerpacích kol, pump, odtokových šachet.

Horní regál – zajišťoval panovníkovi právo na vytěžený drahý kov. Podle horního regálu patřily všechny doly králi. Panovník měl právo rozhodovat o povolení k dolování.

Doly ve Třech Sekerách již dávno zanikly. Že se zde skutečně dolovalo připomíná jen několik hald v katastru obce.

Haldy v katastru bývalých Tachovských Třech Seker:

Halada č. 01 je asi historicky nejvýznamnější haldou, jmenuje Eliášova halda. Je to halda nedaleko vodárny směrem k obci. Bývala asi jednou z největších hald. Zdeněk Buchtele zmiňuje v knize „Tři Sekery v historii a dnes“, že měla více než 1500 m² a původně dosahovala až 8 m výšky. Na haldě je v současnosti postaven domek a celá je oplocena. Podle jedné verze je právě zde místo, kde byla nalezena první hornina a zde byly učiněny ony tři záseky (podle jiné verze to bylo u haldy č. 10).

Halda č. 02 leží mezi Malým Krásným a Třemi Sekerami. Je vidět z nové    cesty ze Tří Seker na Kamenec, kousek za vodárnou po pravé straně. Je částečně porostlá několika keři, na vrcholu haldy roste borovice. Halda obrůstá travou a rostou na ní keříky brusinek. Půda je kamenitá.

Halda č. 03 dnes již neexistuje, v 70. letech byla rozhrnuta a srovnána s okolní krajinou. Byla mezi vodárnou a rybníkem Sekera. Stála po pravé straně cesty ze Tří Seker na Kix.

Halda č. 04 u rybníka Sekera. Tato halda se nalézá v močále u rybníka Sekera v bujné vegetaci. Je zarostlá stromy a keři, porostlá travou. Hornina je kamenitá.

Halda č. 05 leží po pravé straně cestou od rybníka Sekera. Proti ní je první dům směrem od rybníka do vsi. Halda je u cesty obrostlá keři, na haldě rostou dvě jedle.

Halda č. 06 leží za hřbitovem po pravé straně bývalé cesty, která vede k silnici ze Tří Seker do Tachovské Hutě. Jedná se pravděpodobně o nejmladší haldu. Lze tak soudit podle jejího vzhledu – je dosud bez výrazných známek vegetace, jen v dolní části se začíná objevovat tráva.

Halda č. 07 leží skoro naproti haldě č. 06, po levé straně bývalé cesty od hřbitova k Tachovské Huti. Roste na ní několik větších stromů. Byl v ní zabudován vojenský bunkr – dnes již zničený.

Halda č. 08 leží u Huťského potoka (lze k němu dojít bývalou pěšinou, která vedla od hřbitova do Tachovské Hutě). Halda je malá, poměrně zarostlá.

Halda č. 09. leží mezi haldou č. 01 a 10 tj. mezi Eliášovou haldou a Kopečkem. Nejsem si jistá jestli je to ještě Tachovská část Tří Seker. Leží na soukromém pozemku, spíše na několika pozemcích, jejím středem vede plot.

Kynžvartské Tři Sekery:

Halda č. 10 halda, která leží uprostřed obce u hřiště. Směrem ke hřišti byla část haldy odtěžena a využita asi ke stavebním účelům. Opticky se zmenšila i po nedávné rekonstrukci hřiště. V úpatí jedné strany roste několik stromků (v minulosti tam byly 2 nebo 3 vysoké stromy) a podle starých fotografií na haldě stály 2 domy. Dnes jsou na haldě postaveny dětské prolézačky. I když je halda porostlá travou, je patrný její kamenitý podklad.

Č. 11 – Oříšky. Nevím zda i v tomto případě se jedná o haldu, jsou zde patrná místa po těžbě.

Halda č. 12 je pod Oříšky – obrostlá stromy a keři, je u ní patrný návoz kamení (asi z polí).

Halda č. 13 – v linii Oříšky – halda č. 12 směrem ke Štolmíle. Ostrůvek v poli, ve kterém rostou vysoké smrky. Uprostřed haldy je pozůstatek po bunkru, který si tam kdysi udělali kluci.

Halda č. 14 – halda to možná není – jedná se o ostrůvek se smrky a borovicemi proti památnému dubu, u kterého je pravděpodobný výtok ze štoly